Zapalování.

Zapalování motoru je bateriové. Skládá se ze zdrojů elektrického proudu, zapalovací cívky, rozdělovače, zapalovacích svíček, spínací skříňky a kabelů pro vysoké a nízké napětí. Napětí v primárním obvodu je 12,5V.
Spolehlivý a úsporný chod motoru je závislý na správné funkci zapalovací soustavy. Aby se odstranily radiové poruchy, způsobené zapalovací soustavou, vkládají se do odvodu vysokého napětí odrušovací odpory.

Zapalovací cívka.

Zapalovací cívka transformuje proud nízkého napětí na prou o vysokém napětí.
Na železném jádru je navinuto nejprve sekundární vinutí a na něm primární vinutí. Obě vinutí jsou odizolována. Železové jádro je izolátory upevněno v ocelovém hermeticky uzavřeném válci. Prostor mezi jádrem, izolátory a válcem je vyplněn transformátorovým olejem. V izolátoru je svorka vysokého napětí a svorky nízkého napětí.
Cívka má přídavný odpor, který je sériově zapojen s primárním vinutím. Při zapojení spouštěče se přídavný odpor automaticky zkratuje.
To usnadňuje spouštění motoru, protože napětí z akumulátoru prochází rovnou na cívku a napětí v sekundárním vinutí neklesá , protože při spouštění motoru dochází k poklesu napětí na svorkách akumulátoru.
Je-li motor v chodu, je proud v primárním obvodu cívky měněn přídavným odporem podle počtu otáček motoru. Tím se zlepšuje charakteristika zapalovací soustavy.

Závady zapalovací cívky.

Nejčastější závady vznikají porušením izolace vinutí a přídavného odporu.
Dříve než vyjmeme cívku, zkontrolujeme, zda není závada v kabelových spojeních na svorkách cívky.
Poškozený přídavný odpor vyjmeme tak, že ohneme patky, kterým je upevněn k třmenu a uvolníme upevňovací šroub a matici, která přidržuje vývody na svorkách. Spálený odpor vyměníme.

Rozdělovač.

Rozdělovač přerušuje primární proud zapalovací cívky o nízkém napětí a rozvádí impulsy vysokého napětí ke svíčkám. Odstředivým a podtlakovým samočinným regulátorem zároveň automaticky reguluje bod zážehu podle počtu otáček a zatížení motoru.

V tělese rozdělovače je ve dvou pouzdrech uložena hřídel. Na její horní části je odstředivý automat s vačkou 20, na kterém je nasazen rotor 13. V tělese je umístěn panel přerušovače, který má dva díly: pevnou destičku, upevněnou k tělesu a pohyblivou destičku, na které jsou kontakty přerušovače nízkého napětí. Paralelně ke kontaktům je zapojen kondenzátor 24.
Pohyblivá destička je táhlem spojena s membránou 8 podtlakového regulátoru, který je umístěn na rozdělovači. Svrchu je rozdělovač zakryt víkem 14, ve kterém jsou svorky pro kabely vysokého napětí od svíček a zapalovací cívky. Hřídel rozdělovače je poháněn od ozubeného kola vačkového hřídele.

Odstředivý regulátor předstihu zážehu.

automaticky mění úhel zážehu podle rychlosti otáčení vačkového hřídele.

Neodpovídá-li úhel předstihu počtu otáček, došlo zřejmě k zadření odstředivého regulátoru nebo k oslabení jeho pružin. Tyto závady způsobují detonační klepání (klepání ventilů), snížení výkonu a zvýšenou spotřebou paliva.

Podtlakový regulátor předstihu zážehu.

Mění úhel předstihu zážehu podle zatížení motoru.

Porucha podtlakového regulátoru způsobuje zvýšení spotřeby pohonných látek, zejména při jízdě s malým zatížením.

Oktanový korektor.

Je určen k ručnímu seřizování předstihu zážehu podle oktanového čísla použitého benzínu, Korektorem můžeme změnit úhel předstihu o ± 16° (vzhledem k úhlu otáčení klikového hřídele). Pootočením rozdělovače o jeden dílek stupnice na oktanovém korektoru změníme úhel předstihu vždy o 2° (vzhledem k úhlu otáčení klikového hřídele).

Údržba rozdělovače.

Rozdělovač pravidelně mažeme. Kontrolujeme a seřizujeme vzdálenosti mezi kontakty přerušovače a sledujeme stav a čistotu jednotlivých součástek rozdělovače. Správné a včasné preventivní zásahy zamezují vznik závad a prodlužují životnost rozdělovače.
Pravidelně kontrolujeme upevnění rozdělovač. Jestliže se rozdělovač pod tlakem ruky otáčí, musíme ho sejmout a znovu připevnit. Při tom překontrolujeme, zda je správně seřízeno zapalování, případně provedeme jeho seřízení.
Víko rozdělovače pečlivě otřeme na vnější i vnitřní straně hadrem navlhčeným v čistém benzínu. Pečlivě překontrolujeme, zda nejsou ve víku a v rotoru praskliny nebo stopy po probíjení jiskrami, zda nedošlo k nadměrnému opalování nebo korozi elektrod na víku a rozdělovacího plíšku na rotoru. Opalování rozdělovacího plíšku a elektrod na víku je způsobováno velkou radiální vůlí mezi plíškem a elektrodami. V takovém případě musíme víko nebo rotor vyměnit.
Jestliže víko nebo rotor nejsou poškozeny, začistíme (otřeme) opálená místa na elektrodách a rovněž plíšek hadříkem, navlhčeným v čistém benzínu nebo v rafinovaném chloridu uhličitém. Tato místa nesmíme začišťovat pilníkem, protože bychom tím zvětšili vůli mezi plíškem a elektrodami na víku a tím způsobili probíjení víka nebo rotoru.
Kabely vysokého napětí musí být těsně nasazeny do víka. Jsou-li zdířky ve víku zevnitř opáleny nebo zkorodovány, buď nedosahuje kabel k elektrodám nebo ho kontaktní koncová pružina špatně drží ve víku. V takovém případě roztáhneme poněkud plátky pružiny na konci kabelu a kabel nasadíme do víka na doraz.
Netěsné nasazení kabelů vysokého napětí ve víku způsobuje jiskření v obvodu vysokého napětí a tím dochází k vypalování umělé hmoty na víku a k vyřazení víka rozdělovače nebo zapalovací cívky. Vnitřek rozdělovače profukujeme v případě potřeby stlačeným vzduchem. Pravidelně kontrolujeme upevnění trubice podtlakového regulátoru, v případě potřeby je dotahujeme.
Kontrolujeme, zda nedochází k zadírání odpruženého středního kontaktu na víku. Kontakt se musí v otvoru víka volně pohybovat.
Při mazání rozdělovače dbáme na to, aby mazivo nepotřísnilo kontakty přerušovače, protože se tím více opalují a značně se zkracuje jejich životnost. V případě, že dojde k znečištění mazivem nebo špínou, otřeme kontakty přerušovače semišem navlhčeným v čistém benzínu.
Kontakty nezačišťujeme častěji než po každém ujetí 12000 km, a to v případě, že jejich stav způsobuje poruchy v zapalovací soustavě. Vyjmeme desku s kontakty. Při začišťování odstraníme z jednoho kontaktu hrbolek a prohlubeň na druhém poněkud zarovnáme. Nedoporučuje se prohlubeň plně vyrovnávat. Kontakty začišťujeme pouze jemným brusným nástrojem, který nepoužíváme k obrušování jiných kovů a který musí být absolutně čistý.
Abychom docílili přesné rovnoběžné polohy obou kontaktů vůči sobě tlačíme při začišťování prstem na přerušovací ramínko. K začišťování kontaktů nesmíme používat ani smirkového papíru, ani jehlového pilníku.
Chceme-li očistit kontakty při provozu vozu, provedeme to pomocí brusné destičky připevněné na měrce, která se přidává k výbavě vozu.
Po začištění kontaktů odstraníme prach, desky přerušovače profoukneme stlačeným vzduchem a kontakty lehce otřeme semišem navlhčeným v benzínu a nastavíme mezi nimi předepsanou vzdálenost.
Kontakty přerušovače, které mají našedlý povrch a drobné nerovnosti nečistíme.
Začišťování kontaktů přímo na voze provádíme jehlovým pilníkem.

Jestliže vzdálenost mezi kontakty přerušovače není více než o 0,05mm menší než předepsaná vzdálenost (0,35-0,45mm), ponecháme ji bez seřizování. Při kontrole rozdělovače na zkoušečce musí být úhel sevřených kontaktů 36-40°.
Při seřizování povolíme stavěcí šroub držáku kontaktu a otáčením seřizovacího šroubu nastavíme pomocí měrky předepsanou vzdálenost.

Poté opět šroub utáhneme.

Dochází-li k značnému opalování nebo opotřebování kontaktů přerušovače, vyměníme držák kontaktů a ramínko přerušovače.
Opálený nebo znečištěný povrch kontaktů a nedodržování předepsané vzdálenosti mezi kontakty přerušovače způsobuje poruchy zapalovací soustavy a ztěžuje spouštění motoru, zvláště v zimním období.
Spolehlivá a trvalá funkce přerušovače je podmíněna vzájemnou rovnoběžnou polohou kontaktů a plným dosedáním kontaktů po celém povrchu. Wolframové kontakty jsou tenké a budeme-li je často začišťovat, zkrátíme tím jejich životnost. Proto v případě, že kontakty vyžadují častého začišťování, musíme nalézt příčinu tohoto stavu a odstranit ji. Jedna z příčin častého opalování je nesprávné zapojování zapalovací cívky (cívka je zapojena bez přídavného odporu).
S použitím pružinového dynamometru zjišťujeme napnutí pružiny ramínka přerušovače (kontaktní tlak). Na dynamometr musíme působit silou ve směru osy kontaktů, kolmo k jejich povrchu.

V momentě rozepínání kontaktů změříme kontaktní tlak. Napnutí pružin musí být 500-700g. Začátek rozepínání kontaktů signalizuje rozsvícená žárovka, kterou zapojíme paralelně s kontakty přerušovače.
Rovněž se doporučuje pravidelná kontrola činností rozdělovače a odstředivého a podtlakového regulátoru předstihu zapalován, a to na speciální zkoušečce (SPZ-6).
Nemáme-li k dispozici zkoušečku, překontrolujeme, zda se odstředivý automatický regulátor nezadírá, rukou pootočíme rotor a kontrolujeme, zda se vrátí do původní polohy.
Rozdělovač, který má vadné regulátory, opravíme nebo vyměníme. Opravu provádíme výměnou opotřebených součástek, které potom seřídíme na předepsané hodnoty.
Seřízení odstředivého regulátoru provedeme přihnutím vzpěr pružin závažíček, čímž změníme napnutí pružin.

Podtlakový regulátor seřizujeme přidáváním nebo ubíráním seřizovacích podložek mezi pružinou a maticí regulátoru.

Závady rozdělovače, jejich příčiny a způsob odstraňování.

1. opálené kontakty

• zkontrolujeme, zda nedošlo k poškození kondenzátoru a jeho přípojů. Začistíme kontakty a seřídíme vzdálenost mezi nimi.

2. nedostatečné napnutí pružiny

• změříme napnutí pružiny a seřídíme na správnou hodnotu

3. přerušení kabelu mezi pohyblivým kontaktem a svorkou

• kontrolní žárovkou překontrolujeme, případné poškození opravíme

4. přerušení kabelu mezi pohyblivou a nepohyblivou destičkou přerušovače

• vyjmeme přerušovač a odstraníme poškození

5. rotor nebo víko jsou znečištěny nebo probity

• pečlivě očistíme rotor a víko. Popraskané nebo opálené vyměníme

6. nadměrné opotřebování hřídele, pouzdra vačky, vačky nebo textolitové podložky pohyblivého kontaktu

• opotřebené díly vyměníme

7.nadměrná radiální vůle hřídelíku rozdělovače

• je-li vůle větší než 0,2-0,3 mm, vyměníme pouzdra

8. motor se obtížně spouští, dochází ke střelbě do výfuku a k detonacím v karburátoru

• překontrolujeme, zda není poškozen kondenzátor.

Silná detonace při prudkém otevření škrticí klapky

Předčasný zážeh pro použitý druh benzínu

• oktanovým korektorem zmenšíme úhel předstihu

Motor nemá akceleraci

Zpožděný zážeh pro použitý druh benzínu

• oktanovým korektorem zvětšíme úhel předstihu

Zvýšená spotřeba benzínu a pokles výkonu motoru

Závažíčka odstředivého regulátoru se zadírají

• překontrolujeme na zkoušečce a odstraníme závadu

Závada podtlakového regulátoru

• zkontrolujeme trubici, která spojuje regulátor s karburátorem. Sejmeme rozdělovač a zkontrolujeme funkci podtlakového regulátoru na zkoušečce.

V případě potřeby podtlakový regulátor vyměníme.

Oprava rozdělovače.

Rozdělovač demontujeme podle uvedeného postupu:

• sejmeme víko rotoru
• označíme polohu podtlakového regulátoru na rozdělovači a regulátor sejmeme
• odpojíme svorku nízkého napětí
• odšroubujeme 2 šrouby, které upevňují pevnou desku a desku vyjmeme. Pod deskou uvolníme 2 šrouby držáků a odpojíme pohyblivou destičku od pevné
• sejmeme pojistnou podložku z čepu pohyblivého kontaktu a vyjmeme pohyblivý a pevný kontakt
• sejmeme vačku s destičkou vačky
• sejmeme pružiny a závaží odstředivého regulátoru
• v případě potřeby sejmeme pružný kroužek na objímku hřídelíku
• vyrazíme kolík z objímky a vyjmeme hřídel
• vytlačíme pouzdra hřídelíku

Montáž rozdělovače

provádíme obráceným postupem, po promazání rozdělovače dle návodu v mazacím plánu.

Součástky rozdělovače prohlížíme a kontrolujeme v tomto pořadí:

Pečlivě otřeme víko a rotor. Zvláštní péči přitom věnujeme zdířkám vysokého napětí ve víku. Svorky uvnitř víka a rozdělovací plíšek očistíme aniž bychom použili nástroje, protože bychom mohli zvětšit vůli v obvodu vysokého napětí.
Překontrolujeme, zda se volně pohybuje střední kontakt víka a ohmmetrem změříme jeho odpor (8000-13000 ohmů).
Rotor se musí pevně nasazovat na vačku. Překontrolujeme, zda v lůžku rotoru neschází plochá pružina.

Kontakty přerušovače

musí mít čistý povrch šedé barvy. Jsou-li opáleny nebo mají-li stopy spečení, začistíme je jemným skelným papírem dle návodu v kapitole "Údržba rozdělovače". Po začištění kontakty omyjeme. Silně opotřebené kontakty vyměníme. Při upevnění kontaktů na desce dbáme, aby byly vůči sobě rovnoběžné, a jejich průřezy nebyly vůči sobě posunuty. To docílíme správným začištěním a nepatrným přihnutím držáku pevného kontaktu.
Správnou vzájemnou polohu kontaktů seřizujeme pomocí podložek na čepu přerušovacího ramínka.
Kontrolujeme, jak pevně sedí ramínko na čepu. Zjistíme-li vůli, součástky vyměníme. Po nasazení přerušovacího ramínka zkontrolujeme kontaktní tlak (předepsaná síla 500-700g).

Destička přerušovače

Zkontrolujeme kabely, které spojují pohyblivý kontakt se svorkou a pohyblivou destičkou s nepohyblivou; jsou-li poškozeny, vyměníme je.
Je-li mezi destičkami vůle, uvolníme zespodu dva šrouby, rozpojíme destičky, propláchneme ložisko a naplníme ho čerstvým tukem. Otáčením vnějšího kroužku ložiska nastavíme nejmenší vůli a destičky opět spojíme. Nepodaří-li se nám velkou vůli odstranit, vyměníme celý panel.
Plsť sejmeme, propláchneme v benzínu, osušíme, necháme ji nasáknout motorovým olejem, vytlačíme z ní přebytečný olej a nasadíme zpět. Zakarbonovanou část plstě buď odřízneme, nebo plsť celou vyměníme. Plsť se musí dotýkat vačky a promazávat její hrany.

Vačka

Má-li vačka opotřebené hrany nebo kruhové rysky - vyměníme ji. Jestliže má vačka při nasazení na hřídelík vůli - musíme vyměnit buď vačku, nebo hřídelík.
Těleso rozdělovače s odstředivým regulátorem
Je-li opotřebován ozub objímky, vyměníme objímku. Zkontrolujeme, zda se závažíčka odstředivého regulátoru nezadírají.
Má-li hřídelík radiální vůli do 0,2-0,3mm, vyměníme měděno-grafitová pouzdra: sejmeme pružný kroužek 26 z hřídele a vyrazíme kolík 28. Z tělesa vyjmeme hřídelík s odstředivým regulátorem. Je-li hřídelík opotřebován v místech pánví, vyměníme ho.
Opotřebené pánve vytlačíme a na jejich místa zalisujeme nové, které vystružíme na průměr mm.
Před montáží promažeme pouzdra a hřídelík. Nakonec zkontrolujeme, zda podélná vůle hřídelíku nepřesahuje 0,2-0,55mm.
Těsnost podtlakového regulátoru zkontrolujeme před smontováním rozdělovače.
Při počátečním podtlaku 250mm rtuťového sloupce se nesmí podtlak snížit více než o 5mm rtuťového sloupce po dobu 15 vteřin. Je-li poškozena membrána - vyměníme celý regulátor.
Po prohlídce a výměně součástek se rozdělovač smontuje, promaže a zkontroluje se, zda jsou všechny parametry seřízeny na předepsané hodnoty.
Nastavení vzdálenosti mezi kontakty přerušovače.
Před seřízením zkontrolujeme dotekové plochy kontaktů a jsou-li znečištěny, zaolejovány nebo opáleny, očistíme je.

Postup nastavování předepsané vzdálenosti mezi kontakty:

1. Uvolníme pružné příchytky a sejmeme víko rozdělovače.
2. Otáčením motoru nastavíme vačku na největší vůli mezi kontakty.
3. Měrkou překontrolujeme vůli mezi kontakty; měrka se musí mezi kontakty volně vejít a nemá odtlačovat vačku. Předepsaná vůle kontaktů je 0,35-0,45mm.
4. Je-li vůle větší nebo menší než předepsaná, musíme povolit stavěcí šroub držáku pevného kontaktu vymezit předepsanou vůli. Při kontrole rozdělovače na zkušebním přístroji musí úhel semknutých kontaktů tvořit 36-40°.
5. Po utažení stavěcího šroubu znovu překontrolujeme vůli mezi kontakty. Provádíme-li kontrolu na zkoušečce, měříme úhel sepnutých kontaktů.
6. Nasadíme a upevníme víko rozdělovače.

Seřízení předstihu zážehu:

1. Sejmeme víko rozdělovače, rotorek, zkontrolujeme mezeru mezi kontakty přerušovače, případně ji nastavíme na předepsanou hodnotu. Nasadíme rotorek na místo.
2. Vyšroubujeme svíčku 1.válce.
3. Prstem zakryjeme otvor po svíčce a otáčíme roztáčecí klikou klikovým hřídelem, dokud nezačne v prvním válci komprese (z otvoru začíná unikat vzduch).
4. Opatrně otáčíme klikovou hřídelí až se značka shoduje s označením na řemenici klikového hřídele.
5. Poloha rotorku musí být proti vnitřnímu kontaktu víka, který je spojen s kabelem svíčky 1.válce.
6. Stupnici oktanového korektoru nastavíme na 0.
7. Uvolníme šroub, který upevňuje rozdělovač k desce oktanového korektoru a otáčíme rozdělovačem proti směru hodinových ručiček, aby se kontakty přerušovače sepnuly.
8. Odpojíme kabel osvětlení motorového prostoru a zvláštním vodičem spojíme žárovku se svorkou nízkého napětí zapalovací cívky (ke které je připevněn kabel k rozdělovači). Zapojíme žárovku motorového prostoru.
9. Zapneme spínací skříňku a opatrně otáčíme rozdělovačem ve směru hodinových ručiček. Rozdělovač zastavíme přesně v okamžiku, kdy se rozsvítí žárovka. Nepodaří-li se provést přesně tento úkon, opakujeme ho.
10. Utáhneme upevňovací šroub rozdělovače (přidržujeme rozdělovač, aby se neprotáčel), nasadíme víko a střední kabel.
11. Překontrolujeme, zda jsou kabely od svíček připojeny, a to v pořadí 1, 2, 4, 3 proti směru hodinových ručiček od 1.válce.

A - k prvnímu válci

Po každém nastavení zážehu, seřizování vůlí v přerušovači a rovněž při výměně benzínu musíme podle poslechu běžícího motoru upřesnit moment zážehu oktanovým korektorem, aniž bychom povolovali příchytný šroub rozdělovače.
Posunutí jazýčku o jeden dílek na stupnici oktanového korektoru mění moment zážehu o 2° (podle klikového hřídele).
Otáčením rozdělovače ve směru hodinových ručiček nastavujeme dřívější moment zážehu, v opačném směru - pozdější.
Při zpřesnění nastavení zážehu zkontrolujeme chod motoru tím, že motor zahřejeme na 85-90° a za jízdy po rovné cestě rychlostí 30-35km/hod sešlápneme prudce pedál akcelerace. Při nepatrné a krátké detonaci (klepání čepů) je seřízení zážehu v pořádku.
Je-li detonace silná, otočíme rozdělovačem o 1 dílek stupnice oktanového korektoru proti směru hodinových ručiček a v případě potřeby znovu překontrolujeme seřízení zážehu.
Zážeh má být seřízen tak, aby se při velkém zatížení motoru ozývalo jen slabé klepání (detonace). Při předčasném zážehu (silná detonace) může dojít k probití těsnění hlavy válců a k propálení ventilů a pístů. Při opožděném zážehu zvyšuje se prudce spotřeba paliva a dochází k přehřívání motoru.

Kontrolní zkouška rozdělovače

Postup kontrolní zkoušky:

1. provedeme úkony předepsané v kapitole "Údržba rozdělovače" a v mazacím plánu podle počtu ujetých kilometrů
2. zkontrolujeme stav kontaktů a vzdálenost mezi nimi
3. zkontrolujeme tlak pružin kontaktů přerušovače
4. zkontrolujeme charakteristiku odstředivého regulátoru, případně seřídíme přihnutím držáků pružin
5. zkontrolujeme charakteristiku podtlakového regulátoru. V případě potřeby seřídíme změnou počtu vymezovacích podložek
6. zkontrolujeme kondenzátor
7. zkontrolujeme jiskření na jiskřišti a rozdělování jisker

Výsledky všech kontrol musí souhlasit s hodnotami uvedenými v technické charakteristice.

Zapalovací svíčky.

Stav svíček pravidelně kontrolujeme. Očišťujeme je od karbonu a seřizujeme vzdálenost mezi elektrodami. Pravidelně otíráme izolátory, vyšroubujeme svíčky a seřizujeme doskok jisker.
Před vyšroubováním musíme kartáčem nebo stlačeným vzduchem odstranit nečistotu z jejich lůžek v hlavě válců.
Svíčky kontrolujeme po vyjmutí ze zatíženého motoru, protože při běhu motoru naprázdno se charakter karbonu mění a zkresluje se tím činnost svíček.
K vyšroubování svíčky používáme pouze speciálního nástrčného klíče z výbavy řidiče. Jakékoliv jiné klíče nebo kleště mohou poškodit izolátor svíčky a narušit jeho hermetičnost.
Zvláštní pozornost při prohlídce věnujeme celistvosti izolátoru. Kontrolujeme, zda izolátor není popraskán, všímáme si vzhledu karbonu, stavu elektrod a vzdálenosti mezi nimi. Na kuželové části izolátorem nesmí být ani praskliny ani karbon.
Svíčky s praskaným izolátorem vyměníme.
Při provozu se obvykle na plášti izolátoru tvoří hnědočervený povlak, který nezaměňujeme za karbon a protože funkci svíčky nevadí, ponecháváme ho bez čištění.
K čištění izolátoru nepoužíváme ostrých ocelových nástrojů, protože bychom tím mohli poškodit izolátor a způsobit tím zvýšené zakarbování svíček. Nadměrně zakarbonované svíčky, které nemůžeme očistit - vyměníme.
Po očištění zkontrolujeme vzdálenost elektrod. Elektrodovou vzdálenost seřizujeme přihnutím boční elektrody. Nikdy neohýbáme střední elektrodu, protože by došlo k popraskání izolátoru a ke zničení svíčky. Předepsaná vzdálenost mezi elektrodami je 0,8-0,95mm.
Svíčku montujeme vždy s podložkou. Nejprve ji zašroubujeme rukou a potom speciálním klíčem. Podložka je z tenkého plechu a při dotahování se stlačí. Proto svíčky nedotahujeme nadměrným úsilím, ale pouze tak, aby se podložka zploštila pouze částečně. Úplně zploštěnou podložku při nejbližším vymontování svíčky vyměníme.
Odpojíme-li kabel od nezávadné svíčky, počet otáček motoru poklesne, je-li svíčka vadná - počet otáček se nezmění. Vadné svíčky zjistíme podle toho, že se zahřívají méně než správné svíčky.
Vadné svíčky jsou jednou z příčin rozřeďování oleje ve skříni motoru. Zředěný olej musíme okamžitě vyměnit, rovněž i svíčky (vadné).

Kabely vysokého napětí.

Kabely jsou k zapalovacím svíčkám připojeny přes odrušovače, jejichž předepsaná hodnota odporu je v rozmezí 8000-13000ohmů. Dbáme, aby se na povrchu kabelu nedostával olej, protože mastné kabely se více znečišťují, porušuje se tím izolace a dochází k svodu proudu. Proto odstraňujeme z povrchu kabelu prach a nečistoty hadříkem navlhčeným v čistém benzínu.