Montáž automobilu.
 
Po opravě karoserie a skupin se automobil montuje v obráceném pořadí než jeho demontáž.
Pomocný rám se připevňuje k spodku karoserie. Před konečným utažením šroubů, upevňujících podélníky, se doporučuje namontovat a upevnit na přední část rámu příčku 1. Tímto způsobem se zajistí nejlepší uložení podélníků. Mezi podélníky a přední stěnou se umisťují příčky tak, aby otvory horního konce lícovaly s otvory na karoserii a spodní konce těsně přiléhaly k horní části podélníku v jedné rovině s jejich boky. V této poloze s horní konec příčky připevní ke karoserii a spodní se přivaří elektricky (podélnými švy) k podélníkům rámu.
Při svařování příčky nelze používat příčných švů, protože by zeslabovaly průřez rámu.
Horní část příček upevňována šrouby se přivařuje plamenem k přední straně karoserie (souvislými švy z obou stran). Kryty kol s přivařují k bokům podélníků plamenem (přerušovanými švy z obou stran).
Potom se montují blatníky, maska chladiče, přední ochranný plech a další.
 
Výfukové potrubí
 
Tlumič a výfuková trubka se spojí a montuje ke spodku karoserie. Přední výfukovou trubku je výhodné připevnit až po zamontování motoru. Po připevnění výfukového potrubí se prověří vůle mezi trubkami, tlumičem a spodkem karoserie a těsnost celého výfukového potrubí.
V případě, že bude v některém spoji zjištěna netěsnost, musíme přírubu pevněji utáhnout anebo podle potřeby vložit mezi příruby příslušné těsnění.
Zavěšení zadních kol a zadní nápravy lze montovat dvojím způsobem:
1. Nejprve se namontují pera a potom se připevňuje zadní náprava
2. Pera se připevňují k zadní nápravě a teprve potom se společně podvěšují ke karoserii. Nejdříve upevníme přední čepy per, zvedneme nápravu a teprve potom spojíme zadní držáky per a závěsné třmeny s rámem. Je nutné, aby hlavy středicích šroubů správně zapadaly do otvorů pružného uložení per na rourách zadní nápravy.
Povrch pryžových pouzder musíme před vložením do závěsných ok per držáků očistit. Čepy per po zasazení pouzder lehce utáhneme. Čepy a třmeny per se úplně utahují až po skončené montáži celého automobilu, tj. tehdy, až jsou pera plně zatížena. Pryžová pouzdra per se nesmějí protáčet. Jejich pohyb při klesání a zvedání mostu se má uskutečňovat bočním pružením - kroucením.
Zadní tlumiče pérování se připevňují k podélníkům karoserie a páky tlumičů se spojují s upínacími deskami per. Čep závěsného ramene se pevně utahuje do kuželového uložení páky.
Spodní konce závěsných ramen se upevňují pomocí pružného uložení k upínací desce. Konce ramen je třeba upevňovat nepříliš silně, aby nebylo porušeno pružné uložení. Toto by mohlo zvláště v zimě způsobit ohnutí anebo zlomení závěsných ramen.
U teleskopických tlumičů se připevňují nejprve jejich horní konce k držákům na spodku karoserie a potom dolní konce k upínacím deskám per. Aby tlumiče pracovaly bez hluku a dobře se pohybovaly, připojují se oba jejich konce pryžovými pouzdry. Utažení kloubových spojů musí být pevné, ne však příliš silné, aby pryžové vložky neztratily svoji pružnost, rychle se neopotřebovaly a aby námaha nebyla přenášena na druhé součásti tlumičů. Slabé utažení způsobuje naopak klepání tlumičů.
Přední náprava, která se předem montuje na druhé příčce rámu, se připevňuje k motorovému rámu deseti šrouby (po pěti z každé strany).
Mezi příčku a podélníky rámu se vkládají pryžové podložky. Aby nenastalo zkřížení, utahují se šrouby postupně, ale teprve po nasazení všech podložek se dotahují úplně.
Tyč příčného stabilizátoru se spojuje vzpěrou pomocí pružného uložení s miskami pružin. Konce vzpěr musí být dobře uloženy a opatřeny závlačkou. Pružná uložení se nesmějí příliš stáhnout, protože by ztratila pružnost a mohlo by dojít ke zlomu vzpěr.
 
Montáž brzdového ústrojí a kapalinového ovládání spojky sestává z uložení hlavního válce brzd a spojení potrubí.
Hlavní válec spolu s blokem pedálů se připevňuje čtyřmi šrouby k přední příční stěně. Držák pedálů je navíc upevněn pátým kratším šroubem se dvěma rozpěrkami, které ho spojují s vyztuženou skříňovou část přední stěny karosérie (obr.10).
Ohebné hadice předních i zadních brzd a kapalinového ovládání spojky se upevňují na držácích a pevně se spojují s potrubím.
Montáž řízení.
 
Dříve než se namontuje řízení, musí být ložiska šneku přesně seřízena. Sestavené ústrojí řízení s hlavní pákou řízení a sloupkem řízení se upevňuje třemi šrouby k levému podélníku rámu, šrouby se však pevně neutahují.
Na sloupek řízení se namontuje hřídel řazení a těleso snímače ukazatele směru.
Uložení hřídele na jeho spojení části je určeno spojením upevňovacím držákem s pojišťovacím výstupkem v otvoru na sloupku řízení. Horní konec hřídele se nasadí na čep spínače ukazatelů směru.
Do odbočky hřídele se nasadí řadicí páka. Sloupek řízení se pomocí objímky, rozpěrky a dvou šroubů připevňuje k přístrojové desce a držáku bloku pedálu. Uložení sloupku řízení musíme seřídit tak, aby řídicí tyč nebyla ve středu sloupku. Její uložení se nesmí změnit změnit ani po dotažení šroubů, upevňujících skříň řízení. Sloupek řízení se kolmě seřizuje vkládáním podložek mezi spodní stěnu přístrojové desky a rozpěrku. Vodorovné seřizování je umožněno pohybem sloupku v podlouhlých otvorech na přístrojové desce a distančními maticemi, které upevňují sloupek řízení na držák pedálů. Teprve po správném usazení horního konce sloupku řízení se dotáhnou úplně šrouby na skříni řízení. Posun - odklon horního konce sloupku řízení vzhledem k výlisu na přístrojové desce, nemá být větší než 5mm na každou stranu. Při větší odchylce je třeba vložit podložku mezi skříň řízení a podélník rámu (pod upevňovací šrouby). Při upevňování ústrojí řízení je třeba postupovat tak, aby nebyla poškozena, ohnuta anebo zlomena řídicí tyč.
Na řídící tyč se navlékne přítlačná pružina horního ložiska řídící tyče. Tyčí se pootočí tak, aby hlavní páka řízení byla natočena přesně dopředu a aby ryska na čelní straně tyče byla nahoře. Na drážkový konec tyče se nasadí volant, přičemž paprsky volantu, obložené umělou hmotou, jsou vodorovné a třetí chromový je proti rysce na přední straně tyče. Tlačítko houkačky se nasazuje až po konečném seřízení ústrojí řízení.
Na pravý podélník se dvěma šrouby upevňuje držák předlohové páky řízení. Předlohová páka a hlavní páka řízení se spojují táhlem řízení a pomocí řídicích tyčí se napojují na řídicí páky.
Při upevňování kulových čepů k hlavní a předlohové páce a řídicím pákám, je třeba zabezpečit těsné uložení kuželů a jejich úplné dotažení. Matice se nesmí uvolňovat, jestliže se nekryjí otvory na čepech se zářezy na maticích. Matice musíme ještě více utáhnout a teprve potom zajistit závlačkou.
Při nasazování táhel řízení je třeba pozorně sledovat polohu kloubů. Čela hlavic řídicích tyčí musí být přesně souběžná s čely hlavní a předlohové páky i čely hlavic řídicích pák. Při nesprávné poloze dochází k jednostrannému a rychlému opotřebení kulových čepů.
 
Montáž motoru.
 
Při montáži motoru se doporučuje postavit automobil opět na kola. Smontovaný motor s držáky předního zavěšení a s upevněnou pryžovou vložkou zadního uložení se pomocí kladky nebo jiného zvedacího zařízení vyzvedne do potřebné výšky.
Při tom je třeba předem upevnit pryžové vložky předního zavěšení motoru na příčce rámu a před spuštěním motoru zkontrolovat, zda je všechno příslušenství správně namontováno a nebrání-li uložení motoru jiné předměty nebo součástky pod kapotou.
Motor se usazuje při náklonu dozadu tak, aby upevňovací kolík pryžových vložek zapadly do otvorů držáků motoru. K zadnímu zavěšení se potom přišroubuje příčka č.3 rámu, která se upevňuje třemi šrouby z každé strany k podélníkům motorového rámu. Přední zavěšení se potom upevňuje dvěma šrouby (po jednom z každé strany).
Chladič se montuje po uložení a upevnění motoru. Nasazuje se shora a upevňuje se pomocí pružných podložek dvěma šrouby na první příčku rámu (obr.3). Nahoře se upevňuje pryžovými vzpěrami, které se pryžovými pouzdry spojují s držáky chladiče a štíty karosérie. Spodní šrouby a matice horních šroubů se závlačkují.
Nasazený a upevněný chladič se spojuje s motorem: horní nádržka (s nátrubkem na hlavě bloku válců) s přívodovou hadicí, spodní nádržka (s nátrubkem tělesa vodního čerpadla) s odváděcí hadicí. Hadice musíme pevně uchytit stahovacími objímkami.
Aby mohl být motor uveden do provozu, je třeba připojit k němu všechna vedení, seřídit ho a konečně přezkoušet.
Ke sběrné výfukové troubě se připevňuje výfuková trubka dvěma šrouby. K palivovému čerpadlu se konečně napojí hadice palivového potrubí.
Dále se montuje převod akcelerátoru a připojují lanka ručního ovládání přívěry vzduchu a škrticí klapky.
Hadice jemného čističe oleje se spojí s hrubým čističem oleje a blokem válců.
Ohebný hřídel náhonu rychloměru se spojí s vývodem v zadním víku převodovky u vidlice lanka ruční brzdy s jeho pákou. Táhla řazení se spojují s odpovídajícími převodovými pákami na sloupku řízení a na víku převodovky. Hadice kapalinového ovládání spojky se připojuje k pracovnímu válci na komoře spojky.
Čistič vzduchu se připevňuje až po montáži a seřízení zapalování. Po připojení elektrického vedení se uloží akumulátor a spojí se se spouštěčem a "hmotou" automobilu.
Hnací převod se může montovat buď v celkovém sesazení anebo odděleně: střední spojovací hřídel a potom spojovací hřídel zadní nápravy. Musíme dbát na správnou vzájemnou polohu vidlic spojovacích kloubů.
Střední spojovací hřídel se vkládá do tunelu pod podlahou a upevňuje se přední přírubou přes buben převodové brzdy k přírubě hnacího hřídele převodovky. Spojovací opěra se upevňuje k tunelu tak, aby byla zajištěna mezera mezi zachycovači nečistot hřídele a destičkami pružného uložení opěrky.
Při zajíždění automobilu je třeba věnovat pozornost činnosti spojovacího hřídele a sledovat, nezachytávají-li zachycovače nečistot za těleso spojovací opěry. Jestliže se jeden tře o opěru, je třeba znovu seřídit její polohu.
Zadní spojovací hřídel se ukládá mezi přírubu středního spojovacího hřídele a přírubu pastorku stálého převodu kluzným drážkovým spojem dopředu.
Upevňovací šrouby přírub hřídelů musí být pevně zataženy.
 
Konečné práce před záběhem automobilu.
 
Po montáži je nutno provést plnění a mazání podle pokynů pro obsluhu a údržbu, které jsou přiloženy ke každému automobilu.
 
Brzdové ústrojí se plní takto:
1. odšroubuje se uzávěrka plnicího otvoru hlavního válce brzd a ústrojí se naplní brzdovou kapalinou;
2. sejme se pryžová čepička z odvzdušňovacího ventilu pravého zadního brzdového válečku a na jeho kuželový čípek se nasune speciální pryžová hadice 350 až 400 mm dlouhá. Konec hlavice se ponoří do skleněné nádoby, naplněné do poloviny. Nádoba musí mít obsah nejméně 0,5 litru;
3. povolí se odvzdušňovací ventil o 1/2 až 3/4 otáčky a potom se několikrát sešlápne pedál brzdy. Pedál se musí sešlápnout rychle a pouštět pomalu. Tlakem pístu hlavního válce brzd se brzdová kapalina tlačí do potrubí a zároveň z něho vytlačí vzduch. Brzdová kapalina se pročerpává hlavním válcem brzd tak dlouho, až z hadice ponořené do nádoby s brzdovou kapalinou, přestanou vycházet bublinky. Při odvzdušňování musíme do nádržky hlavního válce brzd stále dolévat brzdovou kapalinu, aby do brzdového ústrojí nemohl vniknout znovu vzduch;
4. odvzdušňovací ventil se pevně dotáhne, sejme se z něho pryžová hadice a místo ní se nasadí pryžová čepička. Ventil se dotahuje při sešlápnutém pedálu brzdy;
5. brzdy se odvzdušňují v tomto pořadí: zadní pravá brzda, přední pravá brzda, přední levá brzda a zadní levá brzda. U předních brzd, které mají po dvou brzdových válečcích, se odvzdušňuje nejprve spodní a potom horní váleček;
6. po odvzdušnění všech čtyř brzd (tj. šesti brzdových válečků) je třeba doplnit brzdovou kapalinu do nádržky hlavního válce brzd a spojky tak, aby hladina dosahovala 15 až 20 mm pod horní okraj otvoru. Potom se pevně zašroubuje uzávěrka plnicího otvoru.
Je-li vůle mezi čelistmi a bubny brzd správná, a byly-li brzdy dobře odvzdušněny, nesmí pedál brzdy při sešlápnutí do odporu klesnout více než o polovinu. Klesne-li pedál při sešlápnutí bez odporu více než o polovinu svého zdvihu, svědčí to o nadměrné vůli mezi čelistmi a bubny brzd. Sešlápneme-li pedál brzdy bez většího odporu téměř až k podlaze (na doraz), znamená to, že do brzdového ústrojí vnikl vzduch.
Je-li demontován i jen jediný buben brzdy, nesmíme sešlápnout pedál brzdy, protože tlak v ústrojí by vytlačil z brzdového válečku píst a brzdová kapalina by vytekla.
 
Přední a zadní tlumiče pérování se ještě před namontováním na automobil plní tlumičovým olejem.
 
Omývač čelního skla.
Nádržku omývače naplníme vodou (jestliže montáž se provádí v letních období) a přezkoušíme tlačítkem pumpičky, zda z trysek stříká silný proud vody. Proud vody seřizujeme tenkým drátkem nebo špendlíkem pootočením hlavičky trysky.
Palivovou nádrž musíme před naplněním několikrát dobře propláchnout menším množstvím benzínu. Doporučuje se naklánět zadní část karosérie ze strany na stranu, aby se usazeniny na dně nádržky lépe smyly.
 
Přezkoušení a seřízení automobilu.
 
Automobil musí být před jízdou pečlivě přezkoušen a seřízen. V prvé řadě musíme po zahřátí motoru seřídit běh naprázdno. Při tom kontrolujeme, zda-li se plně otvírá škrticí klapka při sešlápnutí pedálu akcelerátoru.
Potom seřizujeme řízení a správné úhly předních kol, což má značný vliv na stabilitu automobilu a opotřebování pneumatik. Kontrola nasazení úhlů předních kol se musí provádět na speciálním zařízení. Dále se seřizuje úhel rejdu předních kol. Maximální úhel rejdu vnějšího kola musí být 28° a vnitřního kola 32°.
Vůle mezi písty a pístními tyčemi hlavního brzdového válce seřizujeme pomocí výstředníků na pedále brzd a spojky.
 
Seřízení ovládání spojky.
 
Plný zdvih pedálu spojky až na doraz má být 150 mm. Vůle mezi ložiskem a přítlačnými pákami se seřizuje zmenšením délky tyče vidlice ovládání spojky. Při tomto seřizování musí být mrtvý chod na konci vidlice 3 až 4 mm. Vůle mezi pístní tyčí a pístem hlavního válce má být 0,5 až 1 mm, což odpovídá mrtvému chodu pedálu 3 až 6 mm. Mrtvý chod pedálu musí být nejméně 32 mm.
Přezkoušíme činnost elektrického zařízení zapnutím světlometů, obrysových a koncových světel, brzdového světla, světla zpětné jízdy, světla zadní značkové tabulky, ukazatelů směru, osvětlení karosérie a dalších přístrojů.
Dále prověříme funkci ampérmetru, ukazovatele stavu paliva, tlakoměru oleje, teploměru výšky hladiny a hustoty elektrolytu v akumulátoru. Ještě přezkoušíme rozhlasový přijímač, funkci stírače skla, ventilátor a klimatizaci. Dále prověříme upevnění elektrického zařízení a koncovek kabelů;
přezkoušíme činnost zámků dveří, zavazadlového prostoru a kapoty včetně eventuální prověrky a přitažení západek a závěsů dveří.
Po záběhu automobilu přistoupíme ke konečnému seřízení, při kterém musíme provést tyto úkony:
1. prověřit stav zapalování;
2. překontrolovat činnost karburátoru a jeho ovládání.
Při zvyšování rychlosti musí být plynulý přechod v jeho činnosti a při prudkém přechodu na volnoběh nesmí motor zhasínat;
3. přezkoušet seřízení brzd, jejich účinnost, zejména zda brzdy neblokují a nezpůsobují smyk vozidla a zda nedochází k jejich přehřívání.
Brzdná dráha automobilu při rychlosti 30 km/h nemá být větší než 6 m, při rychlosti 50 km/h - 14 m.
Automobil nesmí při prudkém zabrzdění utíkat do strany a má zanechat od všech kol přibližně stejnou brzdnou stopu.
Při plném sešlápnutí pedálu brzdy má být vzdálenost od podlahy přibližně 40 mm. Je-li vzdálenost menším je třeba provést opětovné seřízení brzd a jejich odvzdušnění;
4. přezkoušet seřízení ruční brzdy. Jestliže ruční brzdu plně zatáhneme, nesmí se automobil při zařazení druhé rychlosti pohybovat a musí stát i na sklonu do 15°;
5. překontrolovat správnost řízení.
Volant musí být volně pohyblivý. Jestliže pustíme volant po ukončení prudké zatáčky, musí se sám vyrovnat.
Mrtvý chod na obvodu volantu v poloze pro přímou jízdu nesmí převyšovat 5° (35-40 mm).
Při jízdě na nerovném terénu a v zatáčkách nemá být slyšet klepání a řízení se má ovládat lehce.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat řízení při rychlostech automobilu na rovné vozovce 70-90 km/h. Jestliže jsme přezkoušeli celé řízení a seřízení sbíhavosti včetně odklonu kol i úhlu sklonu svislého čepu a přesto pociťujeme při této rychlosti chvění přední části vozidla, je pravděpodobné, že přední kola jsou nedokonale vyvážena.
6. přezkoušet dráhu volného pohybu automobilu (dojezdu), jehož délka na rovné vozovce při rychlosti 50 km/h má být v rozmezí 400-450 m;
7. přezkoušet činnost všech přístrojů. Ampérmetr při rychlosti automobilu přes 20 km/h a při zapnutých světlometech, stíračích, motorku topení a rozhlasového přijímače, nesmí ukazovat vybíjení. V případě, že ručička toto vybíjení ukazuje, akumulátor nedosahuje žádaného napětí nebo funguje nesprávně regulátor,
8. celkový stav automobilu posuzujeme podle jeho hospodárnosti.
Zaběhnutý, správně seřízený a bezvadný automobil (po ujetí nejméně 2500 km) má spotřebovat při jízdě na rovné dálnici při rovnoměrné rychlosti 40-45 km/h nejvíce 9 litrů benzínu na 100 km.
Jestliže byl při generální opravě vyměněn motor, převodovka a zadní náprava, je nutno v období do ujetí prvních 1000 km zajíždět automobil podle pokynů pro obsluhu a údržbu vydaných výrobním závodem.